11. mistrovský zápas: Sokol Cholupice : SJM – 2 : 2 (1:1)

11. mistrovský zápas:  Sokol Cholupice : SJM   – 2 : 2  (1:1)

Na první venkovní utkání jsme vyrazili 16.4. do nedalekých Cholupic. Podle předchozích výsledků Cholupic a jejich postavení v tabulce to měla být pro náš tým relativně snadná záležitost. Ovšem již od první minuty bylo zřejmé, že to tak jednoduché nebude. Až v 6.minutě jsme se poprvé dostali ke střele na bránu. Ze strany Cholupic to byl velký boj a my jsme si říkali, že to přeci nemůžou vydržet celý zápas (…vydrželi…  ). V 17.min jsme zahrávali z docela slušné vzdálenosti trestný kop. Anetka se tohoto úkolu zhostila na výbornou. Přesnou střelou pod břevno konečně otevřela skóre a vedli jsme 1:0. Nicméně o pět minut později zahrával soupeř rohový kop a dali jsme si klasickýho vlastňáka, což se samozřejmě ve fotbale stává. Byli jsme sice viditelně lepším týmem, ale chybělo to pověstné štěstíčko a přeci jen taky klid a rozvaha v koncovce. Z několika dobrých šancí jsme nastřelili gólmana nebo tyč nebo to poslali těsně vedle. Kdybychom vedli v poločase o 2-3 branky, nikdo by se asi nedivil, ale bylo to 1:1.

Ve druhém poločase jsme na soupeře vlétli a chtěli rozhodnout zápas v náš prospěch. Hned od 1.minuty ovšem pokračujem ve stejném trendu – Anetka nastřeluje tyč, pak několikrát trefíme brankáře a ve 12.min netrefíme prázdnou bránu. Až v 17.min konečně vše dopadne tak jak má a Anetka nás dostává do vedení 2:1. Utkání kontrolujeme a vypadá to, že ho dotáhneme do vítězného konce. Ovšem ve 22.minutě kde se vzala, tu se vzala penalta proti nám. Zákrok o míč v pokutovém území rozhodčí posoudil jako penaltový. Nedá se nic dělat, maminka a pan rozhodčí mají vždycky pravdu. Penalta proměněna, je to 2:2 a za chvíli rozhodčí přesně na vteřinu píská konec zápasu. Naši kluci a dívka jsou smutní, kluci z Cholupic obrovskou radost. Vždyť jsou prvním týmem, kdo nám dokázal v této sezoně vzít body. Alespoň v penaltách jsme si to vynahradili a vyhráli 8:6.

Dneska se nám to prostě nepovedlo, ale to se stává. Jen si vzpomeňme na turnaj na Zličíně, kde jsme dokázali v posledním utkání porazit Příbram, která byla jasným favoritem turnaje, bez ztráty bodu a s námi prohrála 0 : 1 a zlato, díky nám brala, brala Aritma. Nikdo to nechápal a my jsme skákali radostí.

Musíme se z tohoto zápasu ponaučit a proměňovat 100% šance. Je to jen na nás, když jsme sami před brankou a ze 3 metrů přestřelíme, když jdeme sami na gólmana a napálíme to do něho, když se ve vápně perou o míč naši dva útočníci atd. atd…..tak to se prostě vyhrávat nedá. Dobře nám tak. Každopádně klukům z Cholupic úspěch přejeme, sami víme jak je to super uhrát dobrý výsledek proti jiným.

Sestava:

2003 -  Tomáš, Ondra, Tonda, Lukášek, Fanda, Kuba © , Pavlík, Míša

2002 -  Prochy, Pechy, Mára, Páťa

2001 – Anetka

Branky: Anetka 2

Asistence: bez asistencí

Penalty proměnili: Kuba, Lukášek, Tomáš, Tonda, Ondra, Míša, Mára, Prochy

Fanda chytal výborně a předvedl to i v penaltách, chytil o 2 více než soupeř.

Děkujeme všem hráčům za bojovnost a našim rodičům za fandění a podporu.

Některým rodičům a fandům domácích by neškodilo přečíst si kartičku RESPECT – Desatero pro rodiče a fanoušky, kterou loni vydal ČMFS. Šlo hlavně o první poločas, kdy nám hráči, kteří kopali roh, o přestávce brečeli, že jim „fanoušci a rodiče“ domácích, slušně řečeno nepřáli dobře kopnout roh. O chování jsem mluvil s trenérem, který mě vyslechl, a druhý poločas se to zlepšilo. Trenére díky za spolupráci, ať se daří.

Renata a Prochy